From Wikipedia, the free encyclopedia
Maweti鈥揋uarani
Geographic
distribution
Brazil
Linguistic classification Tupian
  • Maweti鈥揋uarani
Proto-languageProto-Maweti-Guarani
Subdivisions
Glottolog mawe1252  (Maweti-Guarani)

The Maweti鈥揋uarani languages of Brazil form a branch of the Tupian language family according to Meira and Drude (2015). [1] The branch was originally proposed by Rodrigues (1984), [2] and is also accepted by Jolkesky (2016). [3]

Classification

Proto-language

Proto-Maweti鈥揋uarani
Reconstruction ofMaweti鈥揋uarani languages
Reconstructed
ancestor
Lower-order reconstructions

Reconstruction of Proto-Maweti鈥揋uarani, along with Mawe, Aweti, and Proto- Tupi鈥揋uarani cognates according to Meira and Drude (2015). [1]

gloss Proto-Maweti鈥揋uarani notes (Proto-Maweti鈥揋uarani) Maweti Aweti Proto-Tupi鈥揋uarani
3SG *i- i- i- *i-
about *ete ete ete *ece
agouti *akuti akuri akuzu 蓙j扫t *akuti
anu bird *anj农, *ani农 aj农-n蓙i aj农 *an农
armadillo *tjajtju sahu tatu-pep *tatu
ashamed (*t末) t末 *t末
at/in *pe pe pe *pe
ax *kw扫 扫w扫-hap k扫 *j扫
back *(蓙)ape ape 蓙ape *ape
be/live *eko eko eko eko
beans *kumana (? 鈥 possible borrowing) kuman茫 kumana蓙末 *kumana
big *wat(o/u) wato watu wa膷u
bitter *r玫p nop lop *rop
black *kwuun huun *un
blood *tjuw扫(k) suu uw扫k *(r)uw扫
blow *pekwu pehu petu *peju
bone *ka艐 ka艐 ka艐 *ka艐
branch *tjak茫 j茫艐茫 ak茫 *(r)ak茫
burn *ap扫 ap扫 ap扫 *ap扫
buriti (palm) (*m(u/i)riti) (? 鈥 possible borrowing, TG > Mawe) miriti *muriti
chest *poti蓙a poti蓙a poz扫蓙a *poti蓙a
chief (*morekwat) (? possible borrowing) morekwat morekwat
call *en玫j h-enoj ej玫j *en玫j
cloud *(扫w扫)tji艐 扫w扫-hi艐 扫w扫-ti艐 扫脽a-ti艐
COM.CAUS (= comitative causative) *er(o/e)- er-, ere- zo- ero
come *ut (u)ut ut *ut
cooked *kw扫p w扫p o-k扫p *j扫p
corn *a脽ati (? 鈥 probable borrowing) awati awati *a脽ati
curassow *m扫ti农(艐), *m扫tj农(艐) m扫j农 m扫tu艐 m扫t农
deer *(扫)t扫扫 t扫-wapat, 扫t扫扫
die (pl.) *pap pap pap *pap
do *rj(u/o)艐, *nj(u/o)艐 nu艐 ju艐 *ru艐 ~ *ro艐 ~ *no艐 (Rodrigues & Dietrich 1997), *no艐 (Mello 2000)
door *oken oken-扫p扫 oten *oken
earth (*蓙扫j) 蓙扫j *蓙扫j
eat *蓙u u蓙u 蓙u *蓙u
egg *upi蓙a upi蓙a n-upi蓙a *upi蓙a
enter *ejke we-eke ece *(e)jkje
exit *tem w岷结航-tem tem *膷em
eye *et-tja (e)ha (e)ta e膷a (Rodrigues and Dietrich 1997), eca (Mello 2000)
face *(e/o)脽a (e)wa owa *o脽a
fall *蓙at a蓙at 蓙at *蓙at
father *tjup sup up *(r)up
feed *poj poj poj *poj
fetid *riem, *rjem; (*rem) nem jem *nem ~ *rem
field *ko ko ko *ko
finger (nail) *p(u蓙)u(j)茫 pu蓙uj茫 pu茫 *pw茫
fire *atia, *atja arja aza *ata
flat *peep peep 扫w扫-pep *pep
flea *tiu艐, *tju艐 ju艐 tu艐 *tu艐
flower *pojtj扫扫t i-poh扫扫t 蓙a-pot扫t *pot扫t
foot *p扫 p扫 p扫 *p扫
fruit *蓙a 蓙a 蓙a *蓙a
grandfather *am(玫/农)(j) h-am农 am农j *am玫j
go *to to to *co
good *kajtju kahu katu *katu
hair *tjap sap ap *(r)ap
hammock *(蓙)(i/扫)n末 蓙扫ni 蓙in末 *in末
hand *po po po *po
head hair *蓙atjap (from *蓙a 鈥榟ead鈥 + *tjap 鈥榟air鈥) asap 蓙ap *蓙ap
heavy *pot扫j pot扫j pot扫j *poc扫j
hot *tjakup sakup akup *(r)akup
house *(tj)ok sok ok *(r)ok
hunger *tj扫扫蓙a(t) s扫扫蓙at t扫蓙a-脽ot
kill (*kwuka) 蓙a-uka *juka
leaf *tjop 扫-hop op *(r)op
lick *eereep eereep ezep *erep
lip *tj岷絧e j岷絧e 岷絧e *(r)eme
louse *艐扫p 艐扫p 蓙ak扫p (from earlier *蓙a 鈥榟ead鈥 + *k扫p 鈥榣ouse鈥) *k扫p
manioc *mani mani mani蓙ok *mani蓙ok (cf. Aweti, Tupi-Guarani 蓙ok 鈥榯uber鈥)
man's daughter *tjakwi蓙扫t saki蓙扫t ati蓙扫t *(r)aj扫t
man's sister *(i/e)n扫t in扫t j末t *en扫t
man's older brother *(蓙)扫ke蓙扫t 蓙扫ke蓙et 扫ti蓙扫t *蓙扫ke蓙扫t
many *(e)tia, *(e)tja =-rja =-za *eta
medicine *pot-tja艐 poha艐 pota艐 *poca艐
moon *kwaat扫 waat扫 tat扫 *ja膷扫
mortar *(w岷)ku蓙a w岷絢u蓙a 蓙岷絢u蓙a *扫艐u蓙a
mosquito *kwati蓙农 wati蓙农 taz扫蓙农 *jati蓙农
mother *t扫 t扫 t扫 *膷扫
neck *kwut hut-蓙扫p [hu蓙删扫p] tur-蓙扫p [tu蓙删扫p] *jut
name *tjet set et *(r)et
navel *p扫rup蓙茫 p扫rum蓙a pilup p扫ru蓙茫 (Rodrigues; Dietrich, 1997), p扫ru茫 (Mello, 2000)
O.NZ (= object nominalizer) *mi- mi- mi- *mipa
in *tjat扫 sat扫 at扫 *(r)a膷扫
pass *kotjap kosap kwap *kwap
place *etiam, *etjam ejam tam, etam *etam
pull *ek扫j ek扫j ek扫j *ek扫j
rain *ama(a)n i蓙-ama(a)n aman *aman
red *kwup hup tup *jup
red (*p扫ra艐) p扫la艐 p扫ra艐 (perhaps reconstructible only to Proto-Aweti-Guarani)
RFL (= reflexive) *kwe- we- te- *je
root *tjapo sapo apo *(r)apo
saliva (*tj岷絫扫) j岷絫扫-h扫 *(r)en扫
salt *kwuk扫t uk扫t tuk扫t *juk扫t
search *(i/e)kaat (i)kaat (j)kat *ekat
see/hear *岷絫up wan-岷絫up (岷)tup *enup
seed *tja蓙末j ja蓙末j a蓙末j *(r)a蓙末j
seize *p扫t扫k p扫t扫k p扫t扫k *p扫t扫k
seize *(j)aat aat *(j)at
shoot (*(蓙)扫脽玫) 蓙扫w玫 扫脽玫
shoulder *tj(a/茫)ti蓙扫p(i) j茫ti蓙扫p扫 az扫蓙扫p *(r)at扫蓙扫p
skin/body *piit piit pit *pit
slap (*petek) petek petek
sleep *ket ket tet *kjet
smoke *tji艐 扫-hi艐 (probably *蓙扫p 鈥榯ree, wood鈥 + *tji艐) ti艐 *ti艐
snake *m玫j moj m玫j *moj
squirrel (*kutiere, *kutjere) kutiere kuceze-蓙j扫t
sweet *i-tje蓙岷 he蓙岷 te蓙岷 *膷e蓙岷 (apparently a lexicalized third-person form)
swim *扫jtja(p) 扫ha 扫ta-tap *扫tap
termite *艐upi 艐upi-蓙a kupi-蓙a, kupi-蓙末 kupi-蓙i
tail *tjuwaj suwaj-po uwaj *(r)uwaj
thick *anam i蓙-anam 蓙ajam *anam
thigh *蓙up 蓙up 蓙up *蓙up
tooth *tj茫j j茫j 茫j *(r)茫j
tortoise *kwa脽oti wawori tawoz扫 *ja脽oti
toucan *tiukan, *tjukan j农kan tukan *tukan
tra铆ra (fish) (*tara蓙扫ra) (? 鈥 possible borrowing, TG > Mawe) tara蓙扫ra tara蓙扫r-a
two (*mok玫j) mok玫j *mok玫j
village (*taa脽a) (? 鈥 possible borrowing, TG > Mawe) taawa *ta脽a
vulture *uru脽u uruwu uzuwu *uru脽u
wasp *艐ap 艐ap kap *kap
water *蓙扫 扫蓙扫 蓙扫 *蓙扫
wind *扫脽扫t(u) (? 鈥 possible borrowing, TG > Mawe) 扫w扫tu 扫w扫t *扫脽扫tu
woman's son *m岷絧扫t m岷絧扫t m岷絧扫t *mem扫t

For a list of Proto-Maweti-Guarani reconstructions by Corr锚a-da-Silva (2013), [4] see the corresponding Portuguese article.

References

  1. ^ a b Meira, S茅rgio and Sebastian Drude (2015). "A preliminary reconstruction of proto-Maweti-Guarani segmental phonology". Boletim do Museu Paraense Emilio Goeldi, s茅rie Ci锚ncias Humanas, 10(2):275-296. doi: 10.1590/1981-81222015000200005
  2. ^ Rodrigues, Aryon D. Rela莽玫es internas na fam铆lia ling眉铆stica Tup铆-Guaran铆. Revista de Antropologia, S茫o Paulo, v. 27/28, p. 33-53, 1984/85.
  3. ^ Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolingu铆stico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. dissertation, University of Bras铆lia.
  4. ^ Corr锚a-da-Silva, Beatriz Carretta (2013). O mundo a partir do l茅xico: Reconstruindo a realidade social Maw茅-Awet铆-Tup铆-Guaran铆. Revista Brasileira De Lingu铆stica Antropol贸gica, 5(2), 385-400. https://doi.org/10.26512/rbla.v5i2.16271
  • Mello, A. A. S. Estudo hist贸rico da fam铆lia ling眉铆stica Tupi-Guarani: aspectos fonol贸gicos e lexicais. Ph.D. dissertation, Universidade Federal de Santa Catarina, Florian贸polis, 2000.
  • Rodrigues, A. D.; Dietrich, W. On the linguistic relationship between Mawe and Tupi-Guarani. Diachronica, v. 14, n. 2, p. 265-304, 1997.